Pověste ho vejš
Rec: Na dnešek jsem měl divnej sen: slunce pálilo a před saloonem
stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed
popraviště z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy
kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením:
ten odsouzenec jsem byl já!
A šerif četl neúprosným hlasem rozsudek:
emi G D
Ref1: Pověste ho vejš, ať se houpá, pověste ho vejš, ať má dost,
ami emi D emi
pověste ho vejš, ať se houpá, že tu byl nezvanej host.
1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s náma dejchal stejnej vzduch,
pověste ho, že byl línej a tak trochu dobrodruh.
Pověste ho za El Paso, za Snídani v trávě a Lodní zvon,
za to, že neoplýval krásou
C H7 emi
a že měl country rád a že se uměl smát i vám.
G D ami G D
Ref2: Nad hlavou jen slunce pálí, konec můj nic neoddálí,
G D
do mejch snů se dívám zdáli
ami H7
a do uší mi stále zní tahle moje píseň poslední.
Ref1.
2. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad,
za to, že nikdy nevydržel na jednom místě stát.
Ref1.
3. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib,
že byl zarputilým optimistou, a tak dělal spoustu chyb.
Pověste ho, že se koukal a že hodně jedl a hodně pil,
že dal přednost jarním loukám,
a pak se oženil a pak se usadil a žil.
Ref2.
Ref1.